Muzeum silnic
ve Vikýřovicích u Šumperka

VIA EST VITA - silnice je život
 

Mincovní poklady v srdci Hedvábné cesty v silničním muzeu ve Vikýřovicích

Mincovní poklady v srdci Hedvábné cesty Od 13. března mají návštěvníci Muzea silnic ve Vikýřovicích možnost zhlédnout unikátní výstavu připravenou členy Muzea jantarové stezky a hedvábné cesty. Výstava „Mincovní poklady na Hedvábné cestě“ představuje legendární spojnici Západu a Východu, která ve starověku, středověku i v ra­ném novověku sloužila především k obchodním účelům, avšak její průběh byl často ovliv­ňován válečnými taženími, z nichž mnohá se stala trvalou součástí světových dějin. Napříč staletími protínala mnohé významné i polozapomenuté státy a civilizační oblasti, usnad­ňovala dálkovou výměnu rovněž v oblasti náboženského přesvědčení (příchod budd­hismu do Číny, rozšíření islámu, křesťanské misie na Dálném východě atd.), vědeckých poznatků a technologických inovací (výroba hedvábí, papíru, střelného prachu apod.), kulturních zvyklostí, etnografických poznatků a umění.

Mincovní poklady v srdci Hedvábné cesty Počátek obchodování na této dlouhé komunikaci se většinou klade do 2. století př. n. l., tedy do doby vynálezu hedvábí, Hedvábná cesta však existovala mnohem dříve a byla zprvu především cestou drahokamů a koření. V 1. století n. l. již byla poměrně pevně vy­mezena svými konečnými „destinacemi“. Na západě to byla silná a kvetoucí Římská říše, na východním konci Cesty neméně velká a mocná říše čínské dynastie Chan. Mincovní poklady v srdci Hedvábné cesty Je příznačné, že obě tato impéria sebe sama vnímala jako centrum kulturního života a vše, co bylo za jejich hranicemi, chápala jako území obývané barbary. A obě impéria také hranice svého světa chránila prostřednictvím megalomanských fortifikačních soustav. Římská říše vybudovala proti dotírajícím barbarům Limes Romanus, Číňané zase svou Velkou čínskou zeď. Ani tyto stavby jim však stabilitu nezajistily a barbaři dosahovali četných úspěchů. Hedvábná cesta a její okolí bylo provázeno ještě jinými cestami – cestami válečnými. Jak pohyb etnik ve stepích v dějinné ose často změnil politickou i etnickou mapu těchto krajin a zasáhl i oba široce rozvětvené konce Cesty.

Součástí sbírek Muzea Jantarové stezky a Hedvábné cesty je čtrnáct autentických mincovních pokladů nalezených na místech, jimiž procházela Hedvábná cesta. Mincovní poklady v srdci Hedvábné cesty Mince obsažené v pokla­dech jsou vynikající přehlídkou dějin mincovnictví Střední Asie v dlouhém období od 1. století př. n. l. až do první poloviny 13. století. V českých sbírkách jsou pravděpodobně bez analogií.

Mincovní poklady v srdci Hedvábné cestyVýstava v Muzeu silnic představuje jak celé celky mincovních pokladů – dirhamů, džitalů, drachem ad., tak i jednotlivé unikáty, které jsou zde vystavovány vůbec poprvé. Mince doplňují ukázky šperků, pečetních válečků a korálků, flakonů a misek, výstroje a výzbroje. Řadu dalších informací získají návštěvníci i katalogu, který byl k této výstavě vydán. Z dětí se na výstavě mohou stát malí archeologové, v dětském koutku mohou hledat mince, zahrát si pexeso nebo sestavit puzzle, pro mládež je připraven vědomostní kvíz.

Výstava „Mincovní poklady v srdci Hedvábné cesty“ bude v Muzeu silnic ve Vikýřovicích instalována do 2. června 2018.

Leták k výstavě ... Mincovní poklady v srdci Hedvábné cesty Alena Turková, vedoucí Muzea silnic ve Vikýřovicích u Šumperka

 

Spr8va silnic Olomouck0ho kraje Finančním mechanismu EHP a Finančním mechanismu Norska pro období 2009-2014 Olomouck7 kraj
©2010 AIT-Outsourcing.cz